Pells Hard Bikers

Poslední rozlučkový pohár otestoval organizační schopnosti týmu KC Kooperativa, když se finále jelo v jejich bydlišti. V pátek i přes časté značení mtb na všech odbočkách se nám podařilo zakufrovat, a po chvíli bloudění jsme našli dokonce i auto samotných kooperativáků jak jedou proti směru značení. U přehrady, kde jsme již viděli kousíček trati, jsme našla upozorňovací cedulku, že v Tajvanu bude finále ČP a proto bude oná ulice uzavřená. Jirka pak velmi trefně podotknul že Kooperativa jela asi na letiště. Buď jak buď, trať jsme našli, vyreklamovali jsme si místo hned u startu aby bylo vše z první ruky. Nová Jablonecká trať nás příjemně překvapila svou jezdivostí a nepřílišnou složitostí. Prostě hroznej kopec nahoru, a pak víceméně dolů, s rychlými přestupy z rovinky do kopce a zase sjezd. Trať obsahovala i krátkou kořenovku podobnou té v Lelekovicích, což všichni ocenili. Největší oblibu si ale získal asi půlmetrový drop do lesa z široké šotolinové cesty a následná pěšinka ke sjezdu ze skalky mezi velkým šutrem a stromem, který jsme taky vychválili. Do prostoru startu a cíle jsme se dostali kolem plotu fotbalového hřiště, a nepříjemným padákem ke zmiňovanému jezeru, které tvořilo docela příjemné prostředí i při nepříjemné závodnické dřině. Pár kliček mezi mlíkem a jsme zase u základny. Trať máme v hlavě, počasí vypadá dobře, uvidíme jak se s ní poperem při závodě.

Sobota byla přívětivá, a tak jsme vyrazili ke startu už v závodním. 11:30 značí start kadetů. Před tímto startem ještě bojoval kolega z Moravce Radim Kovář o celkové prvenství v poháru, nebýt nepříjemného, těžce opravitelného defektu, s jistotou by vyhrál jak v Jablonci, tak i celkově, ale bohužel, vítězství mu uteklo jen o 3 body. Přesto veká gratulace Radime. Teď už ale k našim bojovníkům. Start se povedl Jirkovi, který byl na vnější straně a tak mohl levotočivou zatáčku, která následovala těsně po startu objet větším obloukem, a vyhnul se tak špuntu na vnitřní straně zatáčky. Roman se tam bohužel zasekal. Oba se ale v průběhu prvního kola dostali na letošní pohárový standart, tzn 30-40 místo. V této kategorii to bylo z našeho pohledu tentokrát bez defektů a tak oba šli dopředu. Roman zopakoval super výkon z Losin, a dojel si pro solidní dávku bodů za 28. místo. Jirka se svým neaktivním závodním duchem a nepříliš vysokým sebevědomím si dojel pro 38. místo, upřímně si myslím že by mohl sáhnout výš, asi to bude v hlavě. Ať je to jak chce, Roman se s postupem sezóny zlepšoval, a nebýt Teplic a Kutné Hory, kdy si tvrdý závodění teprve osahával a bodů moc nebylo, mohl by se dostat i do první 30. nejlepších, každopádně 34. místo za 98 bodů na první sezónu závodění je dobrý výkon. Jirka si svými vyrovnanými výkony na horním okraji třicítky vybojoval 39. místo s 74 body. Premiéra nových kadetů v pohárovém závodění byla ukončena, teď záleží jen na nich jestli se s chutí pustí i do dalšího roku, už v juniorech.

V jednu odpoledne jsem už stál na startu i já. Po celkem dobře odjetém závodě v Žernovníku jsem nevěděl, co od sebe můžu čekat, a tak jsem mohl jen čekat, čekat na startovní výstřel a rozličné nadávky kolegů juniorů když jsem se opovážil je předjet. Start nebyl tradičně nic extra, ale poslední místo ze Zadova jsem neokupoval, takže dobrý. Při prvním kopci, kdy jsem nepříjemný sypký hang netlačím sám, jsem zjistil že by to mohlo jít, tak jsem ze to skusil trochu vzít, a ono to šlo. Čekal jsem, že pojedu takovej standart, 35-40., když na borce za mnou nějaký nosič vody zařval něco kolem 30., byl jsem příjemně překvapen. A o to víc, že to šlo i v 2. kole, dokonce i ve 3. kole, kde jsem jezdil kolem 25. místa. No zní to dobře, ale právě ve 3. kole, jsem prorazil o jeden z mnoha železných a kamenných kanálů na trati. Depo bylo na míle vzdálené, a než jsem tam doběhl, byl jsem bez bodů, a moje motivace pokračovat na chvostu byla nulová. Stejně tak počet bodů pro tento závod. Jel jsem dobrej závod, ale smůla je sviňe, třeba to půjde i příští rok, co se dá dělat. S nulou za finálový závod, jsem se v celkovým hodnocení propadl až na 47. místo, i přesto že jsem celý pohár jezdil 38. nebo 37. resp. 31.. To je pech.

Opačnou stranu mince ale byla Martina, která pořád vedla Č. pohár, a díky absenci Šárky Chmurové, by jí jen můj případ mohl zabránit ve vítězství. Po startu sice hned proběhl pád, ale v prvním kole se dostala hned na bednu, a jezdila na 3. místě. První byla Tereza Huříková, která den před závodem přijela z tréningové šňůry z Livigna a 2. Jana Severová. Martina se ale v průběhu závodu bez problémů dostala na 2. místo, a vybudovala si asi 2 minutový náskok na Janu Severovou. I v posledním kole si držela na 3. stejný náskok 2 minut, který dovezla i do cíle. Na Huříkovou ztrácela "jen" 6 minut, což není nejhorší výkon. Dojela si tedy pro 2. místo v závodě a celkové prvenství v Č. poháru. Bez Šárky Chmurové byla tedy bedna celkových výsledků obsazena menšími kluby. Druhé místo patřilo Janě Bezdíčkové z Moravce Benešov a o pouhý bod za ní standartně jezdící Lucka Veselá z TJ Favorit Brno.

Po Losinách, a ostatně i po smolném Zadově, byl další želísko v ohni Petr Matula, který si držel 2. místo v celkovém hodnocení. Po startu ale hned ujel Václav Šafránek z Kolokrám.cz, lídr Masterů a udělal si asi minutu náskok na zbytek pole, od kterého začal odjíždět právě Petr. Vedoucí kategorie si ale chtěl dres nechat a tak jel pořád asi s minutovým odstupem na 2. pozici, kde už s jistotou byl Petr Matula a na 3. už měl slušnej náskok. Ten si pohlídal až do cíle, stejně tak jako Václav Šafránek, a tak si Petr připsal 84 bodů za 2. místo, a upevnil si 2. pozici celkově. Ve vyhlašování výsledků jsme tedy byli (když nepočítám Erika který tam byl pořád) 4x. Druhé a První místo v celkovém poháru byl poměrně úspěch, odnesli jsme si spoustu věcných cen a pomalu se loučili jak s Jabloncem, tak s Českým pohárem 2007.

Tak to máme za sebou, srpen za chvíli končí a Český pohár nás v září už otravovat nebude. Možná je škoda že je závodů "jen" 6, ale myslím že nám ty starťáky v x-té řade nadržených kadetů, popř. juniorů, ale i mezi světovou špičkou v případě Martiny, nebo v prořídlých řadách masterů v případě Peťáka, chybět nebudou. Na bedně jsme díky Martině a tentokrát i Petrovi znovu byli vidět a snad tomu tak bude i napřesrok. Jirka s Romanem budou poměrně brzo po roce závodění přestupovat do juniorů, tedy pokud budou závodit dál, to ví snad jen oni. Já už budu v juniorech druhý rok, tedy poslední rok v nedospělé kategorii, pak už budu jezdit elitu ;). Martina určitě bude dál chtít "bednit" v ženách, a pro Petra byl tenhle rok možná znamení že to na tu bednu jde, snad ho smůla na Zadově neodradí od tréningu a zopakování úspěchů v letošní sezóně. V roce 2007 tedy už pohár končí, ale i bez poháru bude do zimy závodů ještě dost, takže se určitě nudit nebudeme.

Martino a Petře, gratuluju a díky!