Pells Hard Bikers

Posádka: Malý David, Malá Dagmar, Dundáček Jirka, Dundáček Ivo, Dundáčková Dana, Babák Brek, Babáková Helena, Oplocký Michal, Stříž Lubomír, Šimerle Ladislav, Frič Petr, Habrovec Zdeněk, Montag Roman + Renata

Čtvrtek 14.2.2008

Prvních členů posádky mířící na jihočeskou Šumavu začalo svátek všech zamilovaných balení věcí na čtyřdenní soustředění v bílé stopě. První 2 auta sportuchtivých bikerů se potkaly u mekáče na dálnici. Proběhlo rychlé pozdravení a seznámení se s novou tváří - Renatou, a vyrazili jsme vstříc drncající dálnici k chatě, kde strávíme prodloužený víkend. 

První sníh jsme zahlédli brzo, ale souvislá vrstva, po které by se dalo sklouznout byla k nenalezení. Čím víc jsme se blížili k chatě, tím víc jsme měli obavy (hlavně Helena), z toho, že na Šumavu jedeme zbytečně, sníh totiž pořád nikde. Konečně jsme dorazili na místo. Pěkná prostorná chatka s mnoha pokoji pro dostatek lidí, kousek od ní silnice kde jsme nechali auta...Ale ejhle, on tady ten sníh fakt není. Dívali jsme se jeden na druhého co se bdue dít a nakonec jsme se rozjeli do vyšších míst. Po asi desetminutovém zoufalém popojíždění jsme mnoho sněhu stále nenašli. Dostatečnou útěchu (aspoň pro čtvrtek) jsme našli v asi kilometrové úseku mezi Kvildou a Horskou Kvildou, kde se docela jezdit dalo, i když se občas muselo vyhýbat travnatým trsům. Na to jak to vypadalo před chatou, nám tento úsek dal trochu optimismu a naději na přece jen lyžařský víkend. Roman s Renatou se šli projít a my ostatní jsme směle obuly lyže a vydali se do stopy. Po hodině a půl jsme toho měli dost a byli jsme vděční za zapadající slunce. Na chatě jsme se uvelebili, otevřeli pivečko (bečka ještě nebyla pozn. :-( ) a čekali na příjezd třetí posádky (Dundáci, Babák B. a Stříž). Ta přijela kolem 8. hodiny v bujaré náladě. Večer jsme propovídali a propili na zdraví Dášiny známosti, té doby na JIPce. Nechyběly ani krátké tanečné kreace na Kabáty v podání Ladi, Dany a Borka.

Pátek 15.2.2008

Ráno jsme se všichni sešli u jednoho stolu při první Šumavské snídaně. Helena poctivě pozjišťovala sněhové podínky a na stůl vyložila naše možnosti. Rozhodlo se o výjezdu z Modravy na Poledník. Roman s Renatou si zvolili vlastní trasu a zbytek si to už po krásné upravené stopě švihalo na Poledník. Asi 3 km pře cílem skončila tvrdá, široká skejťácká stopa a k Poledníku se obrátli zády všichni Dundáčkovic. Jirka s danou kvůli nemoci a Ivoš zůstal na bruslařské. Na Poledníku proběhlo pár fotek a zima nás rychle vyhnala zpátky do Modravy. Ze sjezdu to už ale krásně odsejpalo. V hospodě jsme si dali něco malého na zub a na žízeň, vyplázli jsme za to pěknej ranec a s prázdnými výrazy jsme vyrazili do našeho provizorníh domova. Svérázná servírka si stihla pěkně pokecat s Michalem (skončilo to až u tykání) a Petrovi pochválila prorostlou postavu :-). Po příjezdu do chaty byla nálada doslova zamrzlá. Když se ale z kuchyně ozval ptimistický výkřik "kdo chce pivo?", nálada brzo pookřála. Při večeři jsme shlédli novou komedii od režisérů z parlamentu "Volba Prezidenta 2008". Zbytek večera se nesl v mírně unaveném duchu a po několika hodinách povídání se šlo spát.

Sobota 16.2.2008

Sobotní odpočinkové ráno bylo o hodinu kratší, na běžky jsme vyrazili už v 11 hodin. Naše cesta zněla trochu individuálně. Z Filipovy Huti na Březník, a pak se uvidí. Poprvé jsme vyrazili všichni pěkně pohromadě....tedy, skoro všichni. Petrovi se podařilo nehcat boty pod topením a tak nás opustil hned na parkovišti. Ale vrátil se, kdo by to řekl....? My stíhači jsme zatím pěkně pohromadě mezi zástupy lidí prokličkovali na Březník. Roman a Renata nám byli v patách. Z Březníku jsme se vraceli stejnou cestou zpátky, odbočili po souběžné cestě k Modravě a prudkým stoupákem se vrátili na křižovatku kde jsme stáli na začátku švihu. Lubošova vize zněla takto: "Nahoru na Černou Horu kam to půjde a pak kdyžtak dlů na Kvildu". A jak řekl tak udělal. My jsme se za ním jako ovce vydali. Roman, Renata a nachcípanej Jirka už vyrazili směr zpátky na Filipovy Hutě. Všichni plni energie stoupali do kopce, ale já už jsem toho měl plný zuby, a tak jsem navrhl to otočit v Jirkových stopách. Ivoš, Dana i Borek souhlasili a tak se naše bruslící čtveřice vrátila kochajícím se tempem k autům na Filipovi Hutě. Cestou jsme potkali Petra, který už s botami bruslí do kopce a možná litoval že nezůstal sám na chatě. U aut jsme zjistili že hospody jsou plné, a tak jsme se zkontaktovali s Běžky Force One a domluvili sraz na inkriminované Kvildě. Počkali jsme ještě na zmrzlýho Peťáka a rozjeli se směr Kvilda. Tam už jsme naše kolegy našli v útulné hospůdce. Dali po pivu, čaji, polívce a podobně, a o hodinu později jsme se tetelili u stolu. Večer po jídle konverzaci přerušil nepříjemný zvuk vypité bečky, a museli jsme vzít za vděk zbytky slivovice, rumu, jelzina a podobných moků.

Neděle 17.2.2008

Neděle už znamenala den poslední, a tak čas odjezdu na běžky byl opět posunut o hodinu dřív. Jelikož se nám sobotní trasa líbila, v neděli jsme vyrazili opět na stejné místo. Dvojice "R", Roman a Renata už jen hlídali chatu před majitelem a první oběť víkendových zimních radovánek, Dáša, zůstala doma se zánětem průdušek. Tentokrát jsme vyrazili z Modravy na Březník a zpět. Zdeněk využil krásného azurového nebe a vyrazil ve stopách sobotního švihu na Černou Horu omrknout panoramata. Na Březníku jsme udělali pár slunných fotek a po oddechu se opět vezli po krásném kvalitním sněhu zpět.

Mě s Lubošem se zalíbil kopec na křižovatku mezi Filipovou Hutí a Březníkem, a nakonec jsme společně dostoupali až nahoru, a z Fil. Hutě sjeli terénním sjezdem na Modravu, kde jsme málem skončili na střeše hospody. Zbytek squadry vzali za vděk klesající cestičku až k modravě, po které se jelo jedna báseň. Komunikace v zápalu výkonů trochu vázla, a tak jsme se trochu hledali mezi Modravou a Ptačími Nádržemi (mezi Modravou a Březníkem) protože původní plán Luboše nebyl jet se mnou až na Fil. Huť ale sjet právě k P. nádržím a jet do Modravy jako ostatní. Nakonec jsme se všichni ve zdraví a spokojenosti sešli u aut a zajeli na Kvildu do hospody trochu se zahřát. Zdenál si Výhledy z Černé Hory vychvaloval. Na chatě proběhlo balení věcí, Helena nás zkasírovala a všichni byli připraveni k odjezdu. Poslední společná fotka před chatou podle výrazů svědčí o spokojenosti všech zúčastněných. Na sněhové podmínky které panují v nížinách, a na to jak to vypadalo při příjezdu, máme za sebou perfektní lyžovačku a příjemně ztrávený 4 dny. Projevili se i kladné ohlasy na zopakování akce příští rok, jen na dýl. Pěkně jsi nám to domluvila Heleno.

Na dalším společném soustředění, už asi v sedle biků ahoj!

P.S.: Všechny fotky jsou dočasně ke stáhnutí. Moje fotky, Jirkovy fotky 1, Jirkovy fotky 2 a Michalovy fotky 1, a 2

David